Anotace: .....někdy mě rozčiluješ tak že se radši stávám trpělivou.......však si to jednou vyberu uvidíš...:-*...a pak to budeš mít na doživotí
... dáváš mi volnost protkanou
červenou bavlnkou tvého jména.....
snad
naučíme se
navlékat bez jehel
korálky obyčejných dnů
plné obyčejných úsměvů
i spolykaných slz
hloupých nedorozumění
a nebolet zkušenostmi
dávných křivd
.
.
.
strach z ublížení
už dávno ztratil smysl
překonáním
bariéry nechápavosti
vlastního rozumu
na úkor něčeho
co bylo dávno dáno
jen natáhnout ruku
a nebát se
věnovat bez úroků
svá křídla
společnému letu
......dáváš mi volnost
uvitou z petrklíčů
a díky těm poutům
z něhy prožité
na doraz
ti patřím
bez krutosti slova
vlastnit
Okouzlující, opět jsi přesně popsala mé pocity. Jen nevím, jak jsi na ně přišla, když je mám až úplně na dně. ST
11.03.2010 14:01:00 | Jana M.
Vytváří to dojem, že on je Tvůj protiklad a přitom je tak blízko. Bodá Tě slovy, které mluví z jeho hlavy, ale duši máte společnou.
09.03.2010 07:34:00 | Fenceless
.. mi přeběhl přítel mráz po zádech ... nádherně jsi zachytila něco téměř neuchopitelného ... lásku v její nespoutatelné podobě ... pláču štěstím, když mohu cítit Tvé štěstí ... / teď už jen doufat, že ta báseň není o neštěstí ... :-) /
01.03.2010 17:40:00 | vapiti
Tak to na tebe působí Churry?.......to mě mrzí protože tahle báseň je právě o přijmutí ne o odmítání a o konci útěku.......o rozhodnutí chtít něco víc než jen nepřiznaný flirt
01.03.2010 13:51:00 | Lucie Teru
Chápavě se usmívám už nad samotnou anotací**st
01.03.2010 10:38:00 | ROMAN LOHNERT