SÍLA...
SÍLA...
SÍLA...
opuští mě,
vzdech vydral se z úst,
kde jen kapka krve zůstala,
nehnutě ležet na dně prázdného hrdla...
tiše jen tiše hodiny odbíjí devátou,
a ruka padá z opěradla starého křesla k zemi,
tam dolů a život z ní odchází...
poslední kapka potu stéká po paži,
tak neslyšně,že slyšet jsou i kroky dole na ulici,
v ledabylém světle je vidět poslední nadechnutí hrudníku...
oči se zavírají,
lehce a odevzdaně, dávají smrti svoji krásu,
rty neslyšně šeptají...lásko...
už nemám sílu žít, sílu dýchat,
nechci už nikdy ublížit,
a pak znovu a znovu to slýchat...
hodiny odbíjí desátou, je to dlouhé,
ale nic není cítit ani bolest ani chlad,
jen v zavřených očích objeví se slzy...
konec...
Komentáře (7)
Komentujících (5)
Doporučit
Tisk
Další intenzivní dílko. Líbí velice, jen to slovo - konec, bych tam nedával..
24.04.2006 15:26:00 | WhiteShadow
Mamčo, copak to...blíží se Vánoce a já se bojím o mámu, která se nejspíš trošinku trápí. Mám tě moc ráda, opatruj se a nezapomeň, že máš v sobě vždycky dost síly, abys mohla bojovat. Ať se ti o Štědrém dni splní každičké tvé přání a všichni jste moc spokojeni a šťastni. Pa zlatečko, Sunny
19.12.2005 18:49:00 | Sunny
Tak to je dobře a realisticky napsaná drsňárna...!!!Hele...neříkají ti "slečna drsňák"...chi chi...!!!
17.12.2005 19:12:00 | Milano
