Zítra mě upálí

zítra mě upálí
ukamenují

můj milý

zas dnes
a taky včera
sčítám si vrásky
co na dlaních zbyly

je těžké držet svět takový
jaký by měl být

z rozesmátých srdcí těžko vzchází básně
jako se z rosy nikdy nenarodí
fosforové muchomůrky

ikdyž by to vypadalo krásně

ležím na mokrém světě
a poslouchám
cvrkot lesa

zítra mě upálí
ukamenují
můj milý

za to že se o půlnoci koupu na náměstí v kašně
a chodím bosa po špinavých zdech
a že ve větru nosím rozpuštěné vlasy
a že se lidem jevím jako můra v jejich snech

a že mám pořád ještě kopretiny
s trochou sněhu

co mi zbyl
z
minulého léta
.