Ze skály z hluboka
pramen čisté vody
prolíná pískem a jílem
skulinou v kameni
někdy i myšlenky
hluboko pramení
v samotě, za ticha
ze slov či vzpomínek
na povrch vyvěrá
báseň jak pramínek
když z hloubi sílu má
tomu, kdo naslouchá
skulinu v kameni
v studánku promění
Studánky, křišťálové studánky... Pohladí.
31.12.2012 17:57:10 | muchomůrka bílá