Jdu ránem,
kráčím po dláždění
a město ještě spí.
Jdu ránem
v mírném rozechvění,
s myšlenkou první,
než se rozední,
na písku žluť
tam, u jezera,
na zeleň trav
a nesmírnou mám chuť
se zout
a po písku
se k Tobě rozběhnout.
Kostelní zvony bijí šest,
mé kroky vedou tam,
kam povinnost jim velí,
kam nutně musí vést.
I Ty
mírně jsi rozechvělý,
já srdcem dobrodruh,
jsem tady
a Ty tam,
však denně toužívám
jít s Tebou ránem
šarlatových stuh ...
Jít ránem, pěkné
ve dvou travou,
s jezerem u nohou
a střídat levou s pravou
se stuhami nad hlavou.
Dvojitý ST.
03.03.2010 22:39:00 | Paulín
Ráno den předestřelo světlý
dávno odbilo již šest,
do rozesmátých vykročilas cest
šarlatovou ozdobena pentlí
***
Jiří senior
03.03.2010 17:45:00 | j.c.
taky se chci brouzdat
travou
rozechvělá
kde byla by
jen naše srdce,těla...
ST
03.03.2010 10:43:00 | Mbonita