Pravdivá

Je to tak prosté
dnes, zas jak po sté

Ve stejný okamžik
V té samé úžině
mé choré mysli,

z hrdla se dere křik

Rázem jak z pavlače
haleká, nepláče,

Neznám tu ženu
Nechci tu scénu.

Jak podle scénáře,
rvem listy ze snáře
bezesné noci.

Pár ran už dopadlo
Zastav to divadlo
jsme tady sami.

Tak v lásky odlesku
Dusím se ve ztesku
PO TOBĚ, PO NÍ

Kéž by mě zabilo,
co mě jen ranilo