Nejsem dospělá

Dělám, co bych neměla,
tisíckrát budu popírat.
Ale já nejsem dospělá,
proto se můžu smát.

Můžu doufat, že spasím svět,
být královnou večera.
Na pravidlech nemusím lpět,
stáří je pro mě pověra.

Můžu spát na růžích,
věřit na prince na bílém koni.
Žít životy druhých,
kteří o ně už nestojí.

Brát plnými doušky,
srdce dávat na počkání.
Žít uprostřed lží snůšky,
usínat až po svítání.

Věřit ve svá přání,
tonoucí životní naděje.
V utopii bez váhání,
strachu z toho, že jednou dospěje.


...svět se sesype na kousky,
a každý jí část sebere...