Slyšela´s netopýrů křik,
pod jejich křídly krev a žal,
odnesli radost v jeden mžik,
jen měsíc zářil opodál.
Poznala´s velké náměstí,
protkané bídou,špinavé
zlobou,hněvem i závistí,
z nich prach teď nesou dlaně tvé.
Záblesky světel vidíš zas,
ranní chlad když chce obejmout.
Dnes už ti vánek čechrá vlas,
našla jsi světlo, vstřícný kout.