Rozpuštěné pilulky v ústech,
pomalu přichází účinky.
Překročená zábradlí na visutých mostech,
přestanou tikat rozbité hodinky.
Nepochopená příroda, oběti přibývající po stech,
minuta ticha a další děsivé vzpomínky.
Smyčka co lehce se kýve v průvanu,
židle dávno už nikoho nepodpírá.
Fén zatím jen odložen na vanu,
vypadly pojistky a dveře nikdo neotvírá.
Třpytivé ostří, jen co ho do ruky dostanu,
už nikdy nevstanu a stejně to nikoho nezajímá...