Anotace: je mi to u prdele
Je mi jedno,
když šermuješ zkříženýma ručičkama.
Koukáš okolo jako mládě,
jsi mládě nevinnosti,
mládě hříchu,
pošramocené.
Nevšímám si ničeho
je mi to jedno,
pojď, polib mě,
a já Tě za to zavedu na kouzelné místo,
kde žbluňká žaludek
a voní to tam rybinou.
Okousej malíček v ústech přeplněných,
neodvažuješ se polapit vztek.
Figuríno z porcelánu,
ohřívám se v ledové příjemnosti
Tvých rozjitřených očí.
Řasy dlouhé, spalující nebesa,
kloužeš mezi prsty hedvábnou vůní,
přidrž si svou krásu,
neplač,
za chvilku Tě nebude obtěžovat.
Občas mi to trhá srdce,
když si nehty polykáš.
Stejně je mi to jedno,
pusť se mého svědomí.
Po jakých příšerně kouzelných místech to chodíváš, poetická Nestvůro?
Koho omámíš vanilkovou vůní Tvých pocitů, které krásu slibují a nesou smrt a zmar?
Kdo dostane Rusalčin polibek a "umírá šťasten, umírá rád"?
...
12.12.2005 22:28:00 | Hary_nš
moc krásná, když to čtu tak mnou proudí hrozně moc pocitů, ale nikdy nevím co napsat do komentáře
12.12.2005 21:11:00 | Melfëa