Marná přání
Marná přání
zbytky zšedlého sněhu
šikmý stín slunce padá
na peří hladových ptáků
krajka z mlhy
v předsíni tvých přání
snažíš se překročit
křehké hranice
smíření
až když nezbude nic jiného
s rukou na klice
zatím hladíš andělům křídla
v čekání na zázrak
neumíš se vzdávat
hudba jako kočičí drápky
zaťala se do těla
hvězdy za oknem
rozpálené doběla
a touha
jako šampaňské
rychle stoupá do hlavy
možná je tou silou
která i čas
- zastaví
......
Komentáře (11)
Komentujících (11)
Doporučit
Tisk
Čas nikdá nikdo a bohužel nic nezastaví... úděl života všeho živého nejen na zemi.
15.03.2010 08:29:00 | NikitaNikaT.
tvé básnění je moc krásné cítim stejně jen to tak hezky říci neumím ale víš jsem spíš výtvarnice takže se tím netrápím a jsem děkuji že máš takový dar
09.03.2010 07:09:00 | Divoženka1
touha nám dává křídla..nádherně napsané ST!
08.03.2010 12:49:00 | Acham
