Koncept vidění

Až skončí myšlenka na minulou noc
Půjdu sněhem bosá domů
S pocitem hříchu zrady a slasti

V hlubokém výstřihu přiznání
Pár opiových snů
Se Saint Laurentem
A bílým práškem nad horním rtem
Který neomlouvá nic

Svět byl tichý
A já našlapovala zlehka
Jako liška co se krade ke kuřátkům
Aby je snědla
Jako opilec co si nerozsvítí ve tmě
Aby nebyl viděný
Tmou

Jsou chvíle co se táhnou
A hodiny co utíkají
Tempem černošského sprintera
Jako bych nevěděla
Kam zařadit tu naši

Ulice bývají po ránu bez lidí
Opuštěné
Nemyté
A veřejně spontánní

Dívám se na svůj dech
Abych z něj mohla rozeznat ten tvůj
Zabarvený šedomodře

Lži se nešeptají
To jen pravda nebývá vykřikovaná
A pravdou zůstává
Že už mě nikdy neuvidíš