Do ticha bílých polí
Noc snesla se na křídlech vran
Mlčky prokřehlé stromy
Vzpínají větve k modlitbám
Inkoustem hvězdným na oblohu
Pro Tebe píšu vzkaz...
Šel jsi kam já jít nemohu
v mém srdci však navždy zůstáváš
ST! je pouze napsání, nikoli za bolest... kterou už poznalo mnoho z nás... ač stejnou, bo podobnou.
07.03.2010 22:02:00 | NikitaNikaT.