Ty jenž naučils mě žít...
Ty jenž naučils mě žít...
Skládám kousky vět
začínám se chvět.
Ještě mě mrazí
doteky tvé.
Bojím se o zdraví své.
Spousta hloupých otázek.
Odpovědi ztratili provázek.
Jak moc je žití.
Tenkou nití.
Často visí na vlásku.
Už není čas na lásku.
Omlouvám se Tobě.
Ty jenž naučils mě žít.
Z blbostí radost mít.
začínám se chvět.
Ještě mě mrazí
doteky tvé.
Bojím se o zdraví své.
Spousta hloupých otázek.
Odpovědi ztratili provázek.
Jak moc je žití.
Tenkou nití.
Často visí na vlásku.
Už není čas na lásku.
Omlouvám se Tobě.
Ty jenž naučils mě žít.
Z blbostí radost mít.
Komentáře (4)
Komentujících (4)
Doporučit
TiskKomentáře
Ach,velice nádherná básnička:)))Ilona je rozzářená, díky tobě:)
25.03.2010 20:35:00 | ilona
hezké,rychlé stručné a věcné, celej život je blbec, pardon blbost, ale i blbost vobčas udělá radost :-)
20.03.2010 22:41:00 | cado
Pěkné
09.03.2010 18:52:00 | jaroslava anna
rýmky rýmované přímo školně :)
09.03.2010 16:34:00 | Lilien