Rozhovor s Lunou

Byl jsi mi Lunou, co svítí mi ve tmě
Byla jsi sama a říkala veď mě
Nebyls tu proto, abys mně vedl?
Byl jsem tu k tomu, abych tě svedl
Byl jsi mým majákem uprostřed temnoty
Jenom jsem využil té tvojí slepoty
Byl jsi mi oporou v tom mém bolu
Dávno jsem uzavřel tvoji kapitolu
Byl jsi mým úsměvem uprostřed hoře
Takových, jako ty je ještě moře
Proč potom Měsíc na nebi svítí?
Líp chytá se kořist do pavoučích sítí
Ze srdce svého poupě květu přesto tobě odlamuji
A já ze své mysli celou tě vygumuji