Bílá zeď

Chce se mi křičet
však jsem němá
a jen civím na bílou zeď

hle! bez praskliny
což jsou jen na mé duši?
civím a nechci myslet

však myšlenky naráží do stran lebky
bestie z jehelníčku
prý se tomu říká kocovina

Morální či vystřízlivění z lásky?
Nebo směs obojího balastu?
Kdybych kýchla probodnu si Varolův most

A nikdy bych neusnula
To bych si už nemohla hrát na Šípkovou Růžu?
A sakra, krutá bílá zeď