Z pohádky do pohádky

Tam, kde půlnoční luna dopadá,
tajemný měsíc svítí,
pohádková je zahrada,
za paprskem já musím jíti.
Kde kořist není kořistí,
tam, kde tě bližní nejistí,
natrhej kytku kapradí
a měsíc šipkou poradí.
Kopretiny nejsou vidět,
za lásku se nesmíš stydět!
Čas se vzácný napovídá:
Oko luny Matka hlídá.