Bezstarostná idylka

Anotace: Konečně jsem slyšel hudbu...!

Zdrhám pryč do světa,
tady mě nic nebere,
kde všechno rozkvétá
a stres nikoho nežere.

Zavřu se doma u sebe
obklopen knihovnou.
Z okna koukám na nebe
v hodinu příhodnou.

Propiska jede po bloku
podle not myšlenek
k rodnému potoku
a louce pomněnek.

Utíkám někam pryč
v podvečer do knihy.
A když jde na mě chtíč,
s mladou vedu dostihy.

Přijdou zas smolné dny
nemastné, neslané
a v noci šťastné sny,
dokud samotář nevstane.