Věř mi ...
Věř mi ...
Anotace: ¨_¨.
Štěstí se topí v kaluži,
smutek se zaryl pod kůži,
radost se krčí v kanálu,
rozbitá váza z křišťálu…
Dusno, že se dýchat nedá,
soužití je vždycky věda,
jedna věta nevinná,
tak to vždycky začíná.
Netřeba číst mezi řádky,
proč se stále dívat zpátky?
Nepochopení a zmatky,
vyvolají další hádky.
Není žádná jiná barva,
kroutím se jak v zemi larva,
je jen černá nebo bílá?
Já mám přece ráda lila!
Poslední tipující: Labanda, Holis, enigman, Jarka, Kars, zelená víla, strašidýlko-střapatý, Psavec, divoska_jaja, Mbonita, ...
Komentáře (10)
Komentujících (10)
Doporučit
Tisk29.03.2010 07:58:00 Labanda
st ted se obrat na brvy duhy co mívá sen ;-) pro jedno kvítí slunce přeci nesvítí ;-)
17.03.2010 18:58:00 uživatel smazán
věřím! ST! pěkné!
17.03.2010 13:10:00 kuskus pruhovaná
....jak ty to děláš?My když se doma pohádáme, píšu potom jen samé trudomyslnéa depresivní hrůzy...a ty i přesto dokážeš napsat něco tak pěkného...přepiš si nick...
17.03.2010 12:06:00 labuť
Tak nějak to je... soužití by mělo být vědním oborem, který se dá studovat, ale bohužel, jen zkušenosti jsou tou nejleší školou...
