PŘÍTEL

PŘÍTEL (věnováno Vaškovi.Š)

Tak odešel můj starej přítel,
ještě ze školy,
takovej, co mu svěříš cokoli,
starosti i radosti,
zkrátka dobrák od kosti.

Kdy přijde ona chvíle,
co takovejch moc nebývá?,
ten okamžik,
kdy se chlap do hlavně podívá,
ta myšlenka,
ten mžik?

Cesta do Vallhaly není dlouhá,
jen myší krok,
jen žabí skok,
po cestě a přes potok,
vteřina jen pouhá!

Tak odešel můj starej přítel,
ještě ze školy,
a už ho nic nebolí,
už se prej zas usmívá!