Pláčem

sedím na posteli, venku je krásně
další slza padá na deku, myslím to vážně
jsem smutný a pláču, pláčou oči pláče srdce
sakra!!!nechtěl jsem to tak přece
jsem jak ryba mrtvá v řece
moři, ve světě, kterej se boří
naději!!!naději!!!dej mi prosím naději
prosím hned, už ne později
zítra je možná pozdě
čelim neskutečný hrozbě
já a moje myšlení
netváříme se, že je všechno skvělý
pláčem!!!!křičíme!!!
co bude zítra ani jeden netušíme!!!