Proč neříkáš mi táto

Proč neříkáš mi táto, což nestojím ti za to,
tak povídej a nenech mě tu stát.
Nech v písku hračky ležet, pojď mokrou trávou běžet,
utři si slzy, mě nemusíš se bát.
Dej ruku do mých dlaní, raději mlč, nech ptaní
proč déšť má chuť jako voda se solí.
Táto mi přestaň říkat, budem si na to zvykat,
čas čerstvou ránu možná zahojí.

Až jednou za pár roků, své mámy vezmeš ruku
a se slzami budeš se jí ptát,
proč jiné kluky z domu, si táta vodí domů
proč se mnou nikdy nepřijde si hrát?
Nevím,co máma řekne. Možná, že hlas ji změkne
dost možná,že se tomu bude smát.
Snad pohladí tvou hlavu a řekne máš tu mámu
a teď běž si ven s dětmi hrát.

Miky červen 1976