***
Nebe
kam jinam se člověk tyčí
podepřený staletími
plodící lepší
když čas se vrací
počítaje konec od začátku
stop
v miliónech kruhů
po povrchu koule s průsečíky
náhodných setkání
vyplivován svým umem do vesmíru
jiných koulí
pohyblivě zavěšených na místo
kde krok neměří vzdálenost
jen supluje nevědomí
odpoutat tělo od bolesti poznání
že naše velikost je dána neměřitelnou veličinou
slov
kterým prostor nerozumí
ve svém tichu jen chápavě kroutí hlavou a mlčí
***
já spíš nechápavě učitel? matematika, nebo fyzika? ale za to že nerozumim ST za to nemůže nikdo mě nikdy matika ani fyzika totiž nešla ;-) jináč báseń snad pochopena byla ;-)
30.03.2010 03:45:00 | Labanda
Filozofické nebe..mně by stačilo i to obyčejné, jenom se vznéééééééést...
29.03.2010 18:10:00 | Chancer
Řekla bych, že dílko má hodně do sebe a ten závěr je prostě výstižný. A to se mi líbí. ST!
26.03.2010 11:02:00 | NikitaNikaT.
jsem jen kámen u cesty
nebe
je pro mne daleko
asi tam nedoletím
co já vím
co bude zítra....
ST
26.03.2010 07:49:00 | Mbonita