Anotace: ... tam nesmím ?...
Svírám náruč něhy plnou,
mám strach, že ji neunesu,
ohromená další vlnou
balancuji na útesu.
Tvojí touhou obklíčená,
bojím se vykročit z kruhu,
při nárazu nezasténám,
možná lepší škrtnout duhu.
Verše zamknout do šuplíku,
múzám vygumovat mozky,
ústa zamknout, vyrvat kliku,
po žiletkách chodit bosky.
Chceš stornovat fantazii,
žít jen svojí realitou,
já procházím poezií,
nechci být jen holou větou.
Rušíš mi cesty tam a zpátky,
zakážeš básníkovi snít,
do lahve s džinem narveš zátky,
proč hledáš problém, kde je klid?
básníka v sobě nezabiješ,
ty verše budou i v tichu znít,
básníkovi však pláče srdce,
když nemůže z nich radost mít...
29.03.2010 18:03:00 | Lorraine
Snít a milovat poezii je krásné a rozpory v duši jsou potřeba, člověka zdokonalují... .o)
29.03.2010 09:50:00 | labuť
básníkovy by se nikdy nemělo zakazovat snít ..ST!
29.03.2010 09:06:00 | xoxoxo
Dobré dílo, má to šťávu, grády, jakoby se v tobě něco mlelo, je to plné rozporů, kontrastů, fakt dobrý st!
29.03.2010 08:40:00 | Kubino 2