Nepojmenovaná
Nepojmenovaná
Anotace: Ve zlatých opáncích oblakům uniká, po nebi klopýtá, by východ stihlo. Temnota, smrt v tu ránu zan...
Ve zlatých opáncích oblakům uniká,
po nebi klopýtá, by východ stihlo.
Temnota, smrt v tu ránu zaniká,
zlatavé slunce své žezlo už zdvihlo.
Odrazy na vodě pomalu chřadnou,
klidně se plýží k nám matička noc.
Pod jejím podpatkem květiny vadnou,
v kraji svém rozlévá chladivou moc.
Den hřeje dámu, skrytou pod baretem,
když slavík těší ji písničkou svou.
Noc skrývá milence pod černým sametem,
objímá náhrobky hedvábnou tmou.
Komentáře (3)
Komentujících (2)
Doporučit
Tisk26.06.2010 14:09:00 Já Esther Ruth
co jsem četla... alighieri, myslím, že lope de vega i shakespeare a dokonce i hrabal, když se k tomu uchýlil, měli všichni sonet o 14 verších...a i tak nám to řekli ve škole.... ale nám zas třeba tvrdili, že kastrační úzkost se týká dívek a ono se to ve skutečnosti týká chlapců... i škola se může mýlit... je hezké to odhalit.)
29.03.2010 21:52:00 Já Esther Ruth
líbí se mi jakou to má atmosféru, zdá se mi to povedené, jen bych měla připomínku, či dotaz... sonet, alespoň v té nejrozšířenější podobě, by měl mít podle mého čtrnáct veršů, které jsou rozhozeny do slok nejčastěji takto: 4-4-3-3 anebo, kdo má doma Shakespearovy sonety, ten to najde všechno pohromadě s vypíchntými posledními dvěma verši coby pointou či něco na ten způsob... nebo se mýlím?
