Návštěvnost
Nebeská modř
Nebeská modř
klecí vzdálených citů polapeni
plujeme mořem každý sám
držíc svůj poetický prám
skleněná náruč radostně vítá
s rozbřeskem pokaždé denně svítá
-nová naděje...
Komentáře (10)
Komentujících (10)
Doporučit
TiskPřesně jsi to vystihla! Jako bych se v tom ráji viděl;-)
01.04.2010 23:15:00 | Kokonut
nebesky modravé básnění ST!
01.04.2010 13:12:00 | Acham
Já už ale plout sám nechci..nicméně ta naděje zůstává, to jo :-)
01.04.2010 12:15:00 | Chancer
Každý den nová naděje, jen jí nepropást.
31.03.2010 23:58:00 | Psavec
Nová rána, nová naděje... někdy je už ale pozdě... Dílko se Ti mocka povedlo, jde se na něj podívat z několika úhlů a to je dobře. Nechť každý nande si to své.
31.03.2010 16:31:00 | NikitaNikaT.
každý sám a přece všichni spolu... ST
31.03.2010 13:30:00 | Denael
zdravím,to zní smutně culíku...sluší Ti veselost
31.03.2010 12:49:00 | ta.cupka
Ano,přesně tak:-).Tady člověk není nikdy sám,někdo blíž,někdo dál:-)
31.03.2010 11:04:00 | CULIKATÁ
V nebeské modři utopeni,
žába na prameni,
kšá!
plyne tvá
poezie líbivá...
31.03.2010 11:03:00 | modrá...
Každý sám a přeci
sám nikdy není
Na jedné bárce života
k plutí jsme
předurčeni...
31.03.2010 11:01:00 | labuť