Chtěla jsem vidět mléčnou dráhu,
dotknout se dlaní všech hvězd
a postavit z nich katedrálu
vysokou jako Mount Everest.
Z měsíce vykrojit půlměsíc,
plout na něm oblouhou zářící,
kdo chce moc, nemusí mít nic
a pády jsou občas smrtící.
Tak slevila jsem z mých nároků,
vždyť o co v životě kráčí?
O to mít stále chuť do kroku
- ŽIJU - a to mi stačí...
Inu,co není může ještě být-věř svým snům a běž za hlasem svého srdce:)))Já věřím,že zase bude dobře,moje milá:)
01.04.2010 17:26:00 | ilona