Anotace: dovolila bych si věnovat tuto nedokonalou básničku tomu, kdo už tu s náma nejni. Beanovi.
.
Řekni mi, Měsíci,
když plout můžeš oblohou,
proč kráčíš naší ulicí?
snad těšit dívku nebohou?
Řekni mi, Měsíci,
proč mě sypeš třpytem hvězd,
proč mě hladíš po líci
touhou ze svých dlouhých cest?
Řekni mi, Měsíci,
proč mě hladíš po těle?
a ten tvůj úsměv mrazící,
my nejsme jen přátelé?
Řekni mi, ach, Měsíci,
proč nezůstaneš do rána?
rozdmýcháš srdce hořící
a pak práskneš botama!
.
řekni mi měsíci..
komu, že na nebi svítíš..
když všechny lásky spí..
možná.. se pro svojí pýchu třpytíš..
a přitom beztrestně..
čteš si naše sny .))
moc doblý.. povidlofka..jasná stofka!
ten který odešel :))
20.12.2005 11:16:00 | Bean
Je to hezký, takový něžný a hladký. A navíc si to Bean naprosto zaslouží :-)
18.12.2005 20:43:00 | Králík