Velmi krásný stav
Kdy nechce se člověku nic
Jen tak z okna se dívat
Do dáli blbě hledět
Pak na posteli ležet
Vidět bílý strop
Občas nějaká ta pavučina
Obdivuješ krásná tenká vlákna
A připadáš si jak malý kluk
Myšlenky rozprchly se
Do všech světa koutů
Bude dlouho trvat
Než je všechny posbírám zpět
Postavím si svůj sen
O realitu ochuzen
Noční obloha tisíce hvězdiček
Houkání malých soviček
Tam v chaloupce u lesa
Je jeden človíček
Na samotě
A přitom není sám
Kočka spí mu v peřinách
Snad po ni nezbude žádný klíšťák
Nebo pár blech
Co budou mě budit ze spaní
Ale co, kašlu na to
Stejně zítra zase
U sebe nechám ji
a když na tom místě má navíc něco živého co občas vydává zvuk tak je to ještě větší paráda ;)
09.04.2010 21:33:00 | JohnyD.
Jo, když si člověk najde místo, kde odhazuje starosti a jenom může vegetovat, to je paráda.
09.04.2010 21:21:00 | Elisha
Synu,jsem vas vecny fanda,vy co napisete,vzplane a hori tak dlouho jako olympijsky ohen. J.P.
08.04.2010 22:16:00 | jakubisko
Dneska žádné velké chmury,to je dobře, ale z básně Tvé mě až bleška kouše.ST.
05.04.2010 10:06:00 | Jeněcovevzduchukrásného
Připomněls mi výrok "blažená samota"..a je to tak, o samotě nemáš komu udělat škodu, koho urazit, komu překážet..st
04.04.2010 15:14:00 | Chancer
st
04.04.2010 00:03:00 | ROMAN LOHNERT