Anotace: Psáno po probuzení uprostřed noci. Těžký záchvat poetičnosti...
Tam v kaštanové aleji,
Struny louten nehrají.
Ticho svírá pocit viny
A nevěří na přečiny
Ze strachu a bolesti
V teplé pelesti
Z dávných let
Proč jsi mě do výše zved?
Nikdo nám nepřeje,
Topíme se, peřeje!
Plamen se tě zhostí
Nezbude nic
Jen hromádka kostí
A já tě miluji víc a víc.
Čím to je?