Na stráni v mlhách bývá,
mává stínem snů,
ve věčných mracích slov se vrací do domů.
Těch let, co bývá tam je světlem sečtených
a ohněm za pár vteřin věčně spálených.
Ta spirála se točí kolem řady hvězd
a stejně vzdálená je miliony let.
Tvé oči najdou ji i v mracích schovanou,
když chtějí, ruce větru závěs odhrnou.