Čtyřlístek.

Čtyrlístkem pro štěstí
v kolébce tě vítali,
poupátkem zvali tě,
když na klíně tě houpali.

S korunkou z pampelišek
princeznou jsi chtěla být
a s lilií čistě bílou
zase tančící lesní vílou.

Poprvé zatajil se ti dech,
přinesl ti kytičku fialek,
byl to takový rozesmátý kluk
ve vlasech plno vůně z luk.

Na první rande vzpomínáš,
přes kytku růží se usmíváš
a je ti tak trochu fuk,
že ti ji přinesl jiný kluk.

A léta nezastavíš,
kočárek teď tlačíš.
Říkáš si, vzpomínej,
kdo přines ti orchidej.

V ruce kytičku pomněnek,
v hlavě plno vzpomínek
a každá ti klade otázku.
Žila jsi opravdu pro lásku?

Stará lavička ve stínu
a uvadlá snítka jasmínu,
vyryté srdce v prstýnku.
Věnuj té lásce vzpomínku.