Anotace: Každý z nás věří ve splnění svých přání. A o Vánocích bývá často tato naše touha největší.
O Vánocích
pravil jsem k Bohu:
Člověkem skromným
nazvat se mohu,
tak nechci dar největší,
nejlepší ani nejdražší.
Jak známo – přepych,
pýcha ani lakota,
štěstí nesvědčí.
Kdo toto nevěda,
tomu veliké hoře a běda.
Já však věda,
že dárek nejkrásnější,
je zde –
v zemi zdejší –
pak požádal jsem Boha:
"Ať je to něco milého,
dobrého, krásného,
a úžasného také.
Nejlépe - člověk,
mající srdce
velké a zlaté!
S ním ať vždy přejde zlost,
s ním se chci dělit o radost,
do smíchu se vždy můžem dát!
Ať se mnou je a má mě rád.
…Pak bude můj opravdový přítel - kamarád…"
*Musím k této své básni říct, že mou velkou oporou a pomocnicí je moje nejlepší kamarádka Anitas, díky které jsem se k básnění vlastně dostal a které bych tímto chtěl ještě jednou z celého srdce poděkovat a jsem nesmírně šťastný, že takového jedinečného člověka můžu vedle sebe mít. :-)*
10.04.2010 13:15:00 | Amable seňor Marek
Vyplnilo se již minulé Vánoce a dokonce hned 2x! :-)
Jinak hrozně moc děkuji! A pokud máš také takové, kdokoliv ho má, tak ať se mu také splní! ;-)
09.04.2010 21:37:00 | Amable seňor Marek