Dlouhovlasá myšlenka

Anotace: Skutečně se podivím, jestli se tohle bude někomu líbit. Pro mě má ale tato báseň hluboký význam a napůl doufám a napůl se bojím, že by ji mohla pochopit i ona ´myšlenka´, které se týká.

Do mysli vlezla
myšlenka vlezlá,
a k srdci stoupá.
Tolik je hloupá.

Stoupá k zemi a do nebe klesá,
vždy, když se zjeví, srdce zaplesá.
Vždy, když se objeví,
hloupě se projeví.

Odejdi, myšlenko, nechej mě spát,
třeba se mi bude o Tobě zdát -
o Tobě, myšlenko s dlouhým vlasem,
svůdnými rty a tajemným hlasem.

Utiš se, myšlenko, co ještě chceš?
Jak víš,více stejně nedostaneš.
Dala jsem Ti věrnost, tak co chceš víc?
Odejdi, myšlenko, nemám už nic!

Tisíce myšlenek v hlavě mi klíčí,
a ty mě ubíjí, tolik mě ničí!
Ticho tak hlasité, hluk tolik tichý!
Za nic se nezbavím podivné pýchy.

Pýcha a myšlenky, tisíce tváří.
Tvé oči v temnotě tak svůdně září!
Víš, na co myslím a nemusíš se ptát:
To, co se probouzí, nechme raděj spát.