Anotace: Děkuji, nemám zájem./ Napsána z fleku protože proto.
Přišlo jaro
za skřípotu
brzdících lokomotiv
Zlomyslný
studený vítr
pod sukněmi
Zavířil
a převrhl prázdnou popelnici
Jen škvírami očí
pozoruju
jak ostatní se mračí
na přijíždějící tramvaj
A říkám si
Já také
Ty také
My také
všichni -
Ale
dřív nebo později
Všechny zanesené okapy
spadnou
k zemi
A Stázina se s Kubou rozvede.
S rukama nad hlavou
vzdávám se
každodnennu
Nechodím už
oklikami
natož v dešti
Každé ráno přepočítám
životní jistoty
klíče
láska
peněženka
domov
mobil
přátelé
kapesníky
zdraví
Naviděnou
prázdný byte
přivírám oči
do tmy
oslněn
každodeností
investuj příteli
investuj
do sebe
do mě
do nás
... mušinců
k vidění
i závidění
v intravilánu
našeho zverimexu
-----------------------
**- ... ta Stázina tam sedne jako prdel na hrnec ...:*-))
06.08.2010 19:27:00 | HarryHH
Tak to všechno přepočítám... a pak si ani nevšimnu jestli náhodou není na nebi duha...
13.04.2010 23:43:00 | prostějanek
vy tomu nerozumíte :o) - podle mě, Stázka a Kuba jsou tam nejlepší, jeden z těch silných nosných veršů
12.04.2010 18:55:00 | drsnosrstej kokršpaněl
ale lidi né, stázina tam sedí perfektně. já protestuju proti stázině s kubou. nikdy se neměli brát. věděli, jak to dopadne. ať žije knížepán!
11.04.2010 21:32:00 | Já Esther Ruth
Připomněla jsi mi texty, který si jeden kamarád vždycky ve škole nebo třeba v tramvaji psal na záložky v knihách, má v sobě taky takovou tu bezprostřednost, nenucenost a kus života.
11.04.2010 20:49:00 | Dota Slunská