Zvědavost má podobu starého rozpadlého stavení
před nimž dva koně v poklusu zastaví se
a hudbou nebes letí
bílá holubice
Posílám potají pár tichých veršů
daleko k dálkám směrem Tvým
ty sám sis je prý přál
vzpomínáš ?
A dnešním dopisem netopýr plul
podobným tichem usmál se a ztratil
noční tvou, křídla unavena
stokrát se na Měsíc vrátil
Dálka má podobu maličké dlaně,
ze které troufla jsem si číst
děkuji za ni
za další nedopsaný list...
snad se zas brzo budem číst...
dotkla se mně vzdálená maličkost podané dlaně, a prostoupila myšlenka lidské ubohosti v zapomnění, děkuji Ti za připomění :)) Káňátko milé :)
15.04.2010 18:43:00 | losscar