Blues za zavřenými dveřmi

Jsi
Déšť co tančí v rozpitých
řasenkách
a na střechách tramvají
Jsi
delirium každé sklenky
co k ústům pokládám
a hloubka kresby
v každém uhlu
jehož se prsty dotýkám
...

i tahle zkurvená doba
co se řasí
v minisukních
diářů

...

beze slova mizíš
mi na rtech

...

ne tak docela
výmysl
motýl co je tak trochu
i žížalou

a proto nedýchám

...

Jsi latinskej název
pro květinu
co chci znát
zpaměti

...

vůně co roztančí
léto

...

zapomeň že jsem

vždyť je to jednoduché

i já zapomínám

ZAVÍRAT DVEŘE
ZHASÍNAT PLAMEN
ZAMYKAT

DUŠI

do prázdného bytu

Občas zapomenu
své tělo v cizí náručí
Rozčesat si vlasy
Nakrmit racky
svou prázdnotou

VŽDYŤ JE TO TAK SNADNÉ
ZAPOMENOUT

Nechci moc
Jen nebýt
v Tobě
tak strašně
moc

hluboko