Být svědkem,
jak v lidském nitru vybuchá sopka,
být svědkem vlastní lávy z hřídel propastí,
být svědkem chrlící své zášti,
je smutné jím být.
Je smutné být svědkem vin,
které přelévám do sváru nás dvou,
je tak smutné,
se přistihnout,
jak chrlím žal přeměněný na zlobu.
Rozumím Ti, víš, věřím v to, že nás někdo někdy rozmetal, aby nás pak zase a opět pospojoval k sobě. Život je tu a tam těžký, ale, všichni nějak klopýtáme. Já i Ty, všichni kolem...nemůžeme jenom lítat, stane se, že upadnem. Ale o to si tohoto života víc a víc vážím. Opatruj se, Dilli, neztrať se...Sunny
24.05.2010 22:05:00 | Sunny