Anotace: Na anotaci prdím!
Stěny se stahují.
Mám chuť křičet,
roztahuji křídla
v kloubech lámou se,
ruce.
Sten šíří se
prázdnotou.
V tom okamžiku: TEĎ
Schovej si ho dlaní
na věky.
I přesto, že stovky let
tam už není.
Trháš si myšlenky
pošpiněné slovy.
Proto volám tebe,
Démone.
Vrať mi to mé:
TEĎ.
Ať můžu jej přetvořit
na to co bylo,
schované v prvním
polibku
pod jazykem…
je v tom něco... spád... myšlenka, nebo jen pocit... zapůsobilo to na mě.
16.04.2010 17:08:00 | Kristine Clary-Aldringen