Kráčím

držím své štěstí za ruku,
nikdo mi nedal záruku,
přesto však věřím v lepší zítřky,
navážu zpřetrhané nitky

zarůstám do Tvých zákoutí,
vysávám vláhu ze Tvých dní,
zakořením se do Tvé kůže,
v srdci si našel místo bůžek

bloudím ve Tvých vlásečnicích,
čekám ve Tvých očích snících,
rozpuštěná v slzách štěstí,
z nich Tvá láska bude kvésti

posypaná něhou sladkou
kráčím v Tobě chůzí vratkou,
našlapuji tiše v mechu
cestou zbožňovaných vzdechů…