V potemnělých komnatách srdce,
tam vzadu,
kde neúnavný tlukot již téměř zaniká,
bloumají stíny našich vin.
A ponořeny v poduškách letargie
znuděně se válí naše předsevzetí,
zapomenutá jak loňská bída.
Jak nesnadné je provětrat ta zatuchlá zákoutí...