Jen devět treků
Jen devět treků
Jen devět treků,
no to je k vzteku.
Devět písní lahodných
zvučí mi do uší,
já si říkám, zpěvačce,
té to ale sluší.
Když si na ni vzpomenu,
jak s deštníčkem točila,
inu jednu slzičku
steskem jsem uronila.
Festivalů atmosféra
nezná vyrovnání,
to jsem potom
v jiných sférách,
plní se mi přání.
Devět treků na cédéčku odnesla jsem si,
škoda,že jich není více, zasteskla jsem si.
Odpouštím ti, milá dámo, s paraplíčkem
nad hlavou, stále máš však moji přízeň
i s povahou toulavou.
Komentáře (4)
Komentujících (4)
Doporučit
Tisk
Já takhle kdysi (podobné pocity jako ty básni) užasla nad energií a naprosto přirozenou atmosférou kterou vyzařovala Hana Hegerová na svém koncertě. Byla jsem tam tenkrát s tátou,pac maminka nemohla a od té doby na tu dámu koukám uplně jinýma očima..
moc hezky napsaný
20.04.2010 12:35:00 | Nút
tak to jsem ráda, že jsem tě naladila:) už se nemůžu dočka, až zase přijdou letní večery a do toho libé tóny kapel...:)
20.04.2010 00:48:00 | jerabina
Festivalů
atmosféra je prostě nepopsatelně úžasná a já na nic potkala pouze samé fajn lidi!!Parádně jsi mě naladila:-)
19.04.2010 18:03:00 | CULIKATÁ
