Anotace: Ať se stane co se stane, tak co nás nezabije, to nás posílí a život jde dál.
Promrhal si celý život,
i víc zažil tvůj otrok
automaty a lehké děvy
hlaholivé pivní zpěvy.
Hudba duní v každém koutě,
obemkni své, zvou tě!
Záhrobí se otevírá,
rychle se ti zapomíná.
Mlčíš a sedíš dál,
co sis kdysi přál?!
Vezmi zbytek, co máš,
buď opět pro nás a náš!
Řekla bych, že tak trochu emoční dílko (závěrečná věta), ale velice dobře podané a ne jedného vyprávění mi tak reálné... Bravo, telskám a zde se klaním. Ne veselé téma, ale aj to se v některých životech děje. Děkuju za počtení. ST!!!
23.04.2010 11:06:00 | NikitaNikaT.