Jsem pod vodou.Slyším jak mi buší srdce,už se nemohu ani nadechnout.Nemohu se hnout.Je to jiný svět,zůstal bych tu hned.Je tu takový klid,je to štěsti,je to konec.Všechny myšlenky se ztrácí a já jen cítím dotek vody,míru,osvobození.Ticho jako před bouří,ticho plné napětí,ticho které miluji.Už musím nad hladinu,tam kam se tak moc bojím,tam kde trpím,kde žiji.Musím.
To musíme všichni,abychom mohli žít a ne pouze snít-i když já už jsem téměř utopená v modru.:-))
19.04.2010 20:12:00 | CULIKATÁ