Zvrhlá

Anotace: nebo spíš zvrhávající se... od pseudopoezie k pseudovýkřikovýpróze...a zase zpět...

Vytrácíme se
zvolna, neslyšně
ze společný fotografie.

-Tak a co teď s těmi tulipány?
Jsou smutni a veskrze rozmrzelí,
ani sluníčko už nehřeje
jako dřív, jako před světelnými věky....

Vytrácí se, milí tulipánové a jedno slunce,
za námi.
s hlasitým nářkem...

-Jenže kam s holým trávníkem?
Uprostřed noci sbalil kufry,
vyhlásil nezávislost
a kolem čtvrté ranní nasupeně překročil hranice...
.
ale na druhý straně ho čekal Pán much v černém...

/hmmm, kecy kecy.../

-K čemu nebe nad nicotou?
Časosběrně se radši samo začalo rozpouštět,
smísilo se s chaosem, nabobtnalo,
v pravé poledne vybuchlo s okázalostí supernovy,
takže po něm zbyla jen nevkusná tečka v levém horním rohu...

Pak to nevydržel papír,
prý že tu není pro srandu králíkům.

Vyklepl tečku,
vyklepl sám sebe ze svého rámečku
a stal se uraženým umělcem,
co po ránu hulí trávu nalačno.

Mír a pokoj lidem dobré vůle!

Jakže? Že při apokalypse mají přijít vyhazovači s plamennými meči?

Ale ne!
Nač by se obtěžovali!
On už si plebs pro sebe cirkus vždycky obstará...

Cha,

"zvolna a neslyšně!"

Není hloupějšího hesla pro dubnovou revoluci!