.
Na kočičích hlavách
dozněl klapot střevíčků,
bodavé ticho vklínilo se do fasád,
do slunečních hodin
vplétá času přesmyčku
paprsek poslední,
než za obzorem půjde spát.
Chvíle jak stvořená
k zažehnutí svíčky,
ruce ti klesly v klín
i s knížkou rozečtenou,
do dětství touláš se
a myslíš na střevíčky
a starý známý splín
odmyká komnatu uzavřenou.
Svíce je netknutá,
tmě oči uvykly si,
v střevíčky obutá
tančíš, tak jako kdysi ...
Život je žár i chlad,
i kniha nedočtená
a růže čajová
si voní ze zahrad,
pro srdce básníka,
jak milovaná žena ...
.
..jít kolem zahrady růží
kol polí, vonících klasem
a vepsat v mezikruží
že kniha přečtená jsem...
***
Jiří senior
21.04.2010 20:48:00 | j.c.
4 a 4 je osm a to je pěkné. a navíc si víc. a víc je nic oproti málu co je nic. A nic je víc než málo když to za nic nestálo. A i kdyby to za to nestálo, furt je to málo víc než nic. a tak pořád dokola jako když vola honíš do sokola. Hlavu patu hledáš, tu to nemá snad ji za to pozná a pak se dozná, že málo je víc než nic. a tak pořád dokola. a zase si vlka promeškala, byl tu není je s Karkulkou. snad možná žije.
20.04.2010 22:52:00 | umělec2
pěkná večerní nostalgie..barvitě vykreslená poezie ST
20.04.2010 09:49:00 | xoxoxo
Umíš slovíčka nechat si hrát
ony odmění nás tvými verši
jež umí lásku s krásnem spojovat
ST
20.04.2010 07:57:00 | Kars