Anotace: být je někdy těžké.. mít rád těžší.. o tom dalším nemluvím..realita bolí, nečekaně, kopat kolem sebe nebude to pravé i když pochopitelné
Jsem úlisná saň
co otáčí štěstí
oplácím hrubou silou
jsem zlá
Oddaluji tíhu tvé bolesti
z očí mi bijí blesky
ničím ti tvé svéhlavosti
i daň
s bolestí
uzavíráš se
hraješ hry kolem sebe
vydržím vše
v tvém světě
kopeš kolem sebe
uzavřu do sebe
tíhu
bolesti
budu nebudu
nebudu budu
u tebe
neodcházej
nejde ti to
smích zebe
ruku v ruce
s bolestí
Nelituji tě
jen úsměv zebe
chci znát jak zastavit
co soud dává
chci zastavit ten výraz
v očích tvých
posíláš mě do černých děr
co mi zbývá
Proč to říkáš
nejsem jiná
jen zapíráme cokoli
i když se rozednívá
V koutě stojím
jizvy
hojím
nejde
nejde to
ani chvojím
Rozpouštím se ve tmě
otvírám
odírám si čelo
nemohu spát
nechci zázrak
vaříš se ve mně
chci se prát
o náznak
uchopení bolesti
...
v malém kotlíčku snovém
musím tě
kopat
do zad
odpusť mi
...
snad někdy to
pochopíš
hmm, tak tady si nechám rádoby rozumy...
a snad ti toto sepsání pomohlo aspoň trošku..
28.04.2010 00:54:00 | blue
budu nebudu
nebudu budu
u tebe
neodcházej
chápu...to se mi moc líbilo...ST
23.04.2010 21:44:00 | PPetrushka
Jak život všechno změní...ach, moc hezky a smuténkově jsi to napsala ale po všech těch útrapách, kdy člověk všechno prohlédne a zhodnotí, dojde jednou k závěrům, ať jsou pro tebe vždycky jen šťastné.))
21.04.2010 15:00:00 | carodejka