Já odcházím

Já odcházím, mizím jako stín,
krajem se šinu, jako stín co hledá svůj splín.
Můj splín, či mé trápení, to už nic nezmnění,
možná jen ten hlas co slýcháváme někde ,
někde uvnitř nás.
On šeptá a křičí,nechte mně být
já dávno už tu neměl být,...
jsem vám jen naobtíž, jako na náhrobku kříž.
Kříž na něm slova vyrytá, co nedávají smysl,
v kameni ukrytá a není nikdo,
nikdo kdo by o ně stál.
Tak šinu se zas dál, a budu jinde lkát
...nad hrobem, nad křížem či slovem
...jež zůstalo skryto.