Skok
Skok
V uších znějí
smrti noty
chystám svůj skok
do prázdnoty.
Pohlcen světem
nezvedl hlavu
těžko teď tvrdit
život byl v právu.
Dočetl knihu
prozřel jsi pak
neb nejsi ryba
ba ani rak.
Pod skálou křoví
roste let tisíce
naděje však spadla
patrně z měsíce.
Objímám mraky
po chvíli kamení
z mé hlavy prasklé
krve čůrky pramení.
Rarášci zběsile
tančí si tmou
dostali v přesile
dušičku mou.
Už cítím ozón
kam mě to vede
napospas nechali
mé tělo bledé.
Komentáře (5)
Komentujících (5)
Doporučit
Tisk
Jak pocit
co pluje po nebi
jak mrak
co bouřku věští
však na lidi
se nešklebí
Jen tak se toulá
svými pocity
hraje si
se slůvky
já i ty...
co je to štěstí?
24.04.2010 21:58:00 | Nút
Se skokem a posledním dopadem by nebyly tak hezky smutné básně!ST.
24.04.2010 09:32:00 | Jeněcovevzduchukrásného
