Noc

Myšlenky černé jako hejno vran,
v příboji strachu tříští se
o neprostupný vlnolam,
a noc tu bolest násobí.
Strach je teď můj pán.

Kde jsi?
Co stalo se ti osudem?
Proč nepřicházíš,
zoufalá čekám.
Tady jsem.

Temná je noc
a černo za víčky.
Když zavřu oči,
mě uvnitř doutná
ohníček maličký.
S osudem bitvu svádí,
chvěje se strachem celičký.

Dá mi snad naděj telefon?
Prosím,ach prosím,
sluchátko ať zvedne on!

Halo!
Kdo volá?

Miláčku telefon,
volá kontrola.